Občanské sdružení Klidná Březnická
IČ:22669353, sídlo: U Zimního stadionu 4080, 760 01 Zlín
adresa pro doručování: Miroslav Mach, U Zimního stadionu 2086, 760 01 Zlín
http://klidna-breznicka.cz/ e-mail: mirek_mach@seznam.cz

Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
třída Tomáše Bati 21, PO box 220
761 90 Zlín

2. 12. 2010

Vyjádření k posudku záměru „Společenské a obchodní centrum Zlín-Březnická“ a k procesu EIA

Dne 2.11. 2010 Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje (dále jen Krajský úřad) na své úřední desce zveřejnil dle § 16 odst. 1 písm. e) zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon) informaci o posudku dokumentace EIA záměru „Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická “ (dále též SOC). Oznamovatelem záměru je AIP spol. s r.o. (dále též oznamovatel, nebo investor), autorem posuzovaných dokumentací Ing. Vladimír Rimmel a předmětný posudek vypracoval RNDr. Stanislav Novák. V zákonné lhůtě 30 dní tímto podáváme naše vyjádření.

Nesouhlasíme se závěrem posudku RNDr. Stanislava Nováka, ani s tím, jak byla vypořádána vyjádření účastníků řízení k oběma dokumentacím. Krajskému úřadu vytýkáme, že proces EIA je zmatečný, že není veden spravedlivě a ve smyslu zákona. Navrhujeme, aby s přihlédnutím k níže uvedeným důvodům Krajský úřad ve věci vydal nesouhlasné stanovisko.

Odůvodnění

1. Nezpracování variant uložených závěrem zjišťovacího řízení

Tento nedostatek pokládáme za zcela zásadní, bez zpracování variant totiž další posuzování ztrácí smysl. Téma je zároveň zastíněno mlžením a zmatečným jednáním úředních osob. Pro objasnění věci předkládáme následující rozbor.

Zjišťovací řízení
Od počátku projednávání věci tvrdíme, že záměr je nevhodně situován a že jej lze umístit do vhodnější lokality, kde by v takové míře nepoškozoval životní prostředí a neobtěžoval obyvatele. Proto jsme také navrhovali zpracování variant záměru pro dvě odlišná území, mající charakter brownfields. Konkrétně pro lokalitu v průmyslovém areálu bývalého Svitu a další pro pozemek chátrající stavby nedokončeného obchodního centra při ulici Okružní na Jižních Svazích. Vyjádření s tímto požadavkem v červenci roku 2007 podepsalo 555 občanů.

Závěr zjišťovacího řízení
V závěru zjišťovacího řízení který byl zveřejněn dne 17. 8. 2007 se Krajský úřad s požadavky variant ztotožnil a uložil investorovi posouzení tří aktivních variant:

  • zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě
  • umístění záměru v areálu bývalého Svitu
  • umístění záměru při ulici Okružní na Jižních Svazích

Dokumentace EIA z roku 2008
Téměř celý 82stránkový elaborát, včetně 19 příloh je jednovariantní. Kapitoly B, C, D, F, G a H nejsou zpracovány variantně v přiměřeném rozsahu. O variantách se hovoří pouze části kapitoly B.I.5 (na str. 8) a v kapitole E (na str. 74-75), kde se provádí jakýsi popis a porovnání 3 aktivních variant pro nařízené lokality. Uvádí se zde, že investor v prvních fázích své činnosti v únoru 2005 zvažoval záměr SOC na třech lokalitách: Březnická, areál Svitu a Jižní svahy. Dále se uvádějí názory investora na vhodnost, či nevhodnost jednotlivých lokalit. Z velké části se hodnocení týká ekonomických aspektů podnikatelské činnosti, např. když se na str. 75 uvádí, že investor vyloučil lokality Jižní Svahy a Areál Svitu kvůli předpokladu nízké návštěvnosti a ekonomické rentability.

Zde upozorňujeme, že ekonomické důvody jsou nicotné, protože řízení EIA má projednávat vliv záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel. Z textu také vyplývá, že posuzování údajných „variant“ proběhlo před zahájením procesu EIA v roce 2005, tedy mimo zákon a bez účasti veřejnosti. Autor dokumentace EIA pouze dodatečně oznamuje dřívější definitivní rozhodnutí investora o výběru lokality Březnická. Na toto dávné rozhodnutí nemá současný proces žádný vliv, protože o lokalizaci stavby je již dávno rozhodnuto. Zmenšená varianta se nezmiňuje vůbec.

K nezpracovaným kapitolám pro pořádek dodáváme, že jejich obsah nemůže být pro jednotlivé varianty stejný, protože na rozdílných lokalitách nelze předpokládat stejnou flóru, faunu, stejný počet a stejnou stejnou charakteristiku dotčených obyvatel, stejnou půdu, stejnou hydrologickou, dopravní, hlukovou a emisní situaci, stejné urbanistické podmínky, stejné technické řešení záměru, stejné vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace... varianta „zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě“ by zákonitě měla generovat méně dopravy, méně hluku a emisí, neměla by vyžadovat stejně rozsáhlé kácení dřevin a zkapacitňování okolních komunikací jako varianta nezmenšená. Varianty „areál bývalého Svitu“ a „Jižní Svahy“ jistě nebudou vyžadovat omezení, ani přeložky trolejbusové trati, ani likvidaci odstavných ploch, ani rozšiřování Březnické a Mostní ulice na čtyřpruh. Charakteristiky variant měly být uvedeny v příslušných kapitolách dokumentace a výsledné srovnání variant zohledňovat všechny tyto rozdílnosti, což ale v dokumentaci není splněno.

Podle našeho názoru dokumentace EIA z roku 2008 není variantní ve smyslu zákona, protože:

  • Nezpracovává varianty Areál Svitu a Jižní Svahy, ale jen ex post odůvodňuje jejich dřívější výběr a to ještě na základě irelevantních kritérií.
  • Varianty Areál Svitu a Jižní Svahy nejsou zapracovány do kapitol: B, C, D, F, G a H v přiměřeném rozsahu, jak to ukládá příloha č. 4 zákona.
  • Varianta zmenšení záměru zůstala zcela opomenuta.

Dokumentace EIA z roku 2010
Oznamovatel v přepracované dokumentaci EIA z roku 2010 předkládá prakticky tentýž záměr, jako v dokumentaci předchozí z roku 2008. Jde opět o velkou sedmipodlažní budovu na Březnické ulici s prakticky totožnými parametry (viz. Tabulka č. 1 níže). Patrně jen pro „zmatení nepřítele“ se uvádí, že v dokumentaci EIA jsou hodnoceny dvě aktivní "varianty". První je záměr z roku 2008, druhou "variantou" je záměr označený jako "varianta" 2010. Rozdíl mezi nimi je však nevýrazný, jedná se převážně o přirozené vývojové vylepšení původní budovy, vynucené průběhem posuzování EIA (odstranění reklamního stožáru, přidání protihlukových stěn, atd.). Sám autor přepracované dokumentace první dokumentaci nazývá dřívější variantou (viz. str 11), čímž naznačuje, že je uvažována pouze zdánlivě a prakticky se s ní už nepočítá. Z výše uvedených důvodů se domníváme, že používat v této souvislosti pojem varianta bez uvozovek, by bylo zcestné.

Stejně jako v první dokumentaci EIA z roku 2008, opět nejsou zpracovány varianty uložené v závěru zjišťovacího řízení, tzn.:

  • zmenšení rozsahu SOC v zájmové lokalitě
  • umístění záměru v areálu bývalého Svitu
  • umístění záměru při ulici Okružní na Jižních Svazích

Text přepracované dokumentace má 92 stran a 15 příloh. Varianta Areál Svitu a varianta Jižní Svahy se zmiňuje pouze v kapitole B.I.5 (na str. 9-11), tedy nedostatečným způsobem, který neodpovídá požadavku zákona, protože absentuje variantní zpracování kapitol B, C, D, E, F, G a H v přiměřeném rozsahu. Autor opět argumentuje ekonomickými aspekty podnikatelské činnosti, uvádí se že „Investor vyloučil tyto dvě varianty kvůli předpokladu nízké návštěvnosti a ekonomické rentability“. Takové důvody jsou ale z hlediska řízení EIA naprosto irelevantní. Z textu vyplývá, že posuzování „variant“ proběhlo před zahájením procesu EIA, mimo zákon a bez účasti veřejnosti, v textu dokumentace EIA se pouze oznamuje rozhodnutí investora o výběru jedné z „variant“, na toto dřívější rozhodnutí neměl zákonný proces žádný vliv. Zmenšená varianta není zmíněna vůbec.

K posudku
Zpracovatel posudku žádné nedostatky přepracované dokumentace EIA z hlediska variant nezaznamenal. Vžil se ostatně do role obhájce dokumentací EIA a dokonce objevil „zmenšenou“ variantu záměru, která údajně spočívá ve „variantě“ 2010 (viz. posudek str. 78-79). Upozornil, že tato varianta má nepatrně menší svou zastavěnou plochu oproti „variantě“ 2008 a proto je prý „zmenšená“ ve smyslu závěru zjišťovacího řízení.

Nesouhlasíme s teorií nálezu zmenšené varianty a proti ní předkládáme tyto důvody:

  1. A) Nález se opírá o drobnou číselnou odchylku ve velikosti zastavěné plochy. „Varianta“ 2008 má celkovou zastavěnou plochu 11 321 m² naproti tomu u „varianty 2010“ je tato plocha vyčíslena 11 081 m². Rozdíl činí cca 2%. Podle našeho názoru je tento rozdíl nepodstatný. Účelem variantního řešení přece není porovnávat varianty, jejichž rozdíly jsou nepatrné, ale právě naopak, varianty více rozdílné a to zejména z hlediska účelu řízení, tedy z hlediska zájmů chráněných zákonem. Jde tu zkrátka o nalezení nejlepšího řešení a naplnění smyslu, nikoliv jen formy zákona.

    Domníváme se, že autor posudku chápe pojem varianta velmi omezeným, povrchním způsobem, jako formalitu, kterou je třeba pouze nějak překonat. Smysl ustanovení zákona o variantách je ovšem jiný a je třeba jej interpretovat v souladu ustanovením čl. 6 bodu 4 Aarhuské úmluvy: „Strany zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.“ Aarhuská úmluva byla Českou republikou ratifikována 6. července 2004. Je účinná od 4. října 2004 a byla publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 124/2004.

  2. B) Pochybujeme také, zda ke zmenšení záměru skutečně došlo, autor přepracované dokumentace v příloze č. 5.2 při vypořádání našich připomínek výslovně odmítl, že by měl zmenšenou variantu zpracovávat, když konstatoval: „Požadavek na zmenšení záměru SOC nebyl v podmínkách Závěru zjišťovacího řízení požadovaných KÚ.“ Na straně 11 přepracované dokumentace EIA se uvádí, že: „Rozměry objektu SOC jsou oproti variantě 2008 mírně pozměněny, dispozice zůstává stejná.“ Dokumentace EIA neobsahuje žádné tvrzení, že varianta 2010 je zmenšená, natož v čem a z jakého důvodu. Domníváme se, že zpracování variant by mělo být výsledkem záměrného, vědomého, cíleného úsilí, nikoliv neúmyslné, náhodné, necílené odchylky, či chyby měření.

  3. C) Další pochybnosti vyplývají ze srovnání hlavních parametrů jednotlivých „variant“. Seřadíme-li hlavní parametry do přehledné tabulky (viz. Tabulka č. 1 níže), shledáváme, že jsou téměř stejné. Pouze zastavěná plocha a obestavěný prostor jsou u „varianty 2010“ nepatrně menší, naproti tomu rozměry budovy zase větší. Proto se domníváme, že z rozdílů hlavních parametrů nelze vyvozovat žádné skutečné změny, odlišnosti vyplývají spíše z metodiky a úrovně přesnosti zpracování dokumentací.

  „varianta“ 2008 „varianta“ 2010
rozměry budovy 180x64 m 196x64 m
obchodní a komerční využití 30996 m² 30996 m²
denní okamžitá max. kapacita návštěvníků 5500 5500
maximální počet zaměstnanců 700 700
celková zastavěná plocha 11321 m² 11081 m²
počet podlaží 7 7
prodejní plocha (užitková plocha) 30996 m² 30996 m²
počet parkovacích stání 600 600
výška objektu nadzemní část 16 16
podzemní část 13-24 m 13-24 m
vjezdy do podzemí 430 m² 430 m²
obestavěný prostor 375000 m³ 370040 m³

Tabulka č. 1: Do tabulky byly zařazeny údaje z kapitol „B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru“ a „B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry“

Veřejné projednání
Z důvodu nepřítomnosti zpracovatele dokumentace EIA v úvodní části veřejného projednání zde prezentoval záměr jeho kolega Ing. Ševčík. Ačkoliv dokumentace EIA operují s pojmem variant, tak během své přednášky žádnou variantu nezmínil. Ing. Ševčík podával informace a promítal grafický materiál pouze k jedné a téže budově v lokalitě Březnická. Otázku variant zmínil na veřejném projednávání poprvé až zpracovatel posudku RNDr. Stanislav Novák v následujícím vystoupení a sdělil, že lokalita Březnická byla investorem vybrána z ekonomických důvodů.

Závěr
Ze tří aktivních variant uložených závěrem zjišťovacího řízení, nebyla v dokumentacích EIA podle zákona zpracována ani jedna.

2. Zveřejňování neúplných dokumentací z hlediska zpracování variant

Zmatečný přístup v otázce variant vytýkáme také Krajském úřadu, který dvakrát zveřejnil dokumentaci EIA, evidentně postrádající náležitosti variant uložených závěrem zjišťovacího řízení. Uvedené jednání považujeme za nesprávný úřední postup, kterým Krajský úřad:

  1. Popírá platnost závěrečného stanoviska a vytváří nebezpečný precedent. Dává se veřejně na vědomí, že ani že písemný výrok správního orgánu příliš neznamená a kdo je dostatečně troufalý, má k dispozici návod, jak obejít posouzení nevhodného záměru. Takováto aplikační praxe neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy. Vytváří právně nejisté, nepředvídatelné, až korupční prostředí, v němž stát a jeho orgány ztrácí důvěru.
  2. Nesprávně aplikuje § 8 zákona. Z ustanovení § 8 odst. 1, 2 a 5 lze dovodit, že povinností Krajského úřadu je kontrolovat, zda dokumentace EIA splňuje požadavky závěru zjišťovacího řízení a zda obsahuje náležitosti dle přílohy č. 4 zákona. Pokud je nenaplní, měl by úřad využít své pravomoci a takovou dokumentaci postupem dle § 8 odst. 2 věty první, vrátit k doplnění, resp. přepracování.
  3. Umožňuje účastníkovi řízení vyhýbat se procesní povinnosti. Krajský úřad má dle § 7 odst. 1 správního řádu vyžadovat: „od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.“ Pokud oznamovatel předložil pouze jednovariantní dokumentaci, pak nesplnil procesní povinnost předložit listinu potřebnou k provedení důkazu, resp. potřebnou ke zjištění stavu věci.
  4. Zbytečně zatěžuje dotčené osoby. Zveřejněním nekompletní dokumentace k připomínkám úřad jednal v rozporu s ust. § 6 odst. 2 správního řádu: „Správní orgán postupuje tak, aby  nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje.“ Úřad nás i další občany nutí, aby nekompletní, avšak obsáhlou dokumentaci studovali a písemně se k ní vyjadřovali, to navíc v atmosféře oprávněných obav z postupu úřadu, který nebudí důvěru.
  5. Maří účel procesu. Podle § 1 odst. 3 zákona je „Účelem posuzování vlivů na životní prostředí získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů.“ Podle § 3 správního řádu: „Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“. Je-li dle § 7 odst. 1 zákona cílem zjišťovacího řízení: „upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace“, pak neuvedením a následně neposouzením těchto informací o všech nařízených variantách záměru, což jsou údaje zcela zásadního charakteru, je znemožněno zjištění stavu věci a celý proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí ztrácí svůj účel, jelikož jeho průběh a výsledek není objektivní, tedy vzešlý posouzením všech relevantních důkazů, ale daný především ekonomickým zájmem investora.
  6. Porušuje Aarhuskou úmluvu. Postup úřadu, který nedbá požadavků veřejnosti a nezajistí posouzení účelných a možných variant záměru je v rozporu s ustanovením čl. 6 bodu 4 Aarhuské úmluvy: „Strany zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.“

3. Neoznamování procesních kroků dotčeným obcím a úřadu státní památkové péče

Z dokumentací vyplývá, že výkopová zemina by měla být uložena na pozemcích ve správním obvodu obcí Březnice u „varianty“ 2008 a Tečovice u „varianty“ 2010 a že záměr má být realizován v městské památkové zóně, kde je podle zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči dotčeným správním úřadem vydávajícím závazné stanovisko Odbor kultury Magistrátu města Zlína. Toto závazné stanovisko se vydává na podkladě odborného posudku Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Kroměříž, o němž víme, že se záměrem SOC nesouhlasí (viz. příloha č. 1).

Uvedené subjekty však Krajský úřad o probíhajícím procesu posuzování neinformoval a nezaslal jim dokumentaci EIA, přestože dle zákona tak činit měl. Neinformováním uvedených subjektů u nichž lze oprávněně očekávat nesouhlasná vyjádření, je procesní vadou a omezením i naších práv. Nemohli jsme se seznámit s vyjádřeními čtyř opomenutých subjektů a použít je jako důkazních prostředků. Domníváme se, že právě u nich bychom mohli najít zastání, nedbalostí nebo zlým úmyslem Krajského úřadu jsme tak byli zkráceni na svých právech.

K věci dále uvádíme, že obec Březnice sice zaslala k dokumentaci EIA v roce 2008 své vyjádření, neměla však možnost se k záměru vyjádřit v řádné lhůtě 30 dní, protože ji Krajský úřad neobeslal oznámením o dokumentaci a nezaslal jí ani tuto dokumentaci tak, jak měl podle zákona učinit. Obec tedy k vyjádření neměla časový prostor 30 dní určený zákonem, ani podklady, jak je ukládá zákon. O běžící lhůtě a možnosti vyjádření byla informována až na samém konci 30 denní lhůty e-mailovou zprávou od Občanského sdružení Klidná Březnická.

4. Neposouzení záměru z hlediska dopadu na krajinný ráz a kulturní památky

V § 2 zákona je deklarováno, že posuzování vlivů na životní prostředí a lidské zdraví dle tohoto zákona zahrnuje též posouzení vlivu záměru na krajinu, hmotný majetek a kulturní památky, dále § 2 upřesňuje, že posuzování probíhá s ohledem na vzájemné působení a souvislosti.

Na nedostatečné posouzení vlivu záměru na krajinu a kulturní památky upozornil mj. zpracovatel posudku když v září roku 2008 navrhoval vrácení dokumentace EIA k přepracování (viz bod 78 a 79 dopisu ze dne 5.9.2008). Posudkář doporučil zpracování speciálních studií vyhotovených příslušným specialistou. Zpracovatel dokumentace EIA tyto požadavky ignoruje. Ve vypořádání připomínek (příloha 5.1 doplněné dokumentace EIA) se bez důkazu tvrdí, že „záměr negativně neovlivní přírodní, kulturní a historickou charakteristiku místa“ a že „v maximální možné míře respektuje místní architektonický styl,“ požadované studie prohlašuje za nadbytečné.

S tím nemůžeme souhlasit, záměr SOC je situován v městské památkové zóně. Památkové zóny jsou (dle ust. § 6 odst. 1 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči) vyhlašovány tam, kde „historické prostředí nebo část krajinného celku, vykazují významné kulturní hodnoty“. Zlín je unikátním funkcionalistickým městem a projednávaný záměr pak jeho největší budovou v dosahu centra. Národní památkový ústav Kroměříž se záměrem nesouhlasí (viz. příloha č. 1) a orgán státní památkové péče Odbor kultury Magistrátu města Zlína se nemohl k procesu vyjádřit. Vyhodnocení vlivu záměru na krajinu a kulturní památky proto považujeme za zcela nedostatečné, posouzení není možné provést bez odborné studie vypracované specialistou.

5. Neposouzení dopravního řešení, chybné předpoklady časové délky prací, úrovně hluku a emisí

Součástí záměru by mělo být také několik dopravních staveb: rozšíření silnice II/497 v ulici Březnická, posun křižovatky ulic Březnická a Mostní, rozšíření ulice Mostní, rozšíření a zjednosměrnění ulice U Zimního stadionu a vybudování nové místní komunikace spojující ulici Březnickou s ulicí U Zimního stadionu. Uvedené součásti záměru ale nebyly v dokumentacích EIA řádně popsány a posouzeny, ačkoliv povinnost jejich posouzení ukládá zákon. Důkazy:

  1. A) Jelikož jsou součástí záměru úpravy silnice II. třídy, dopadá na záměr povinnost posouzení dle zákona, konkrétně dle přílohy č. 1, kategorie II. bodu 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy. V příslušné kapitole dokumentace EIA „B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1“ tato skutečnost ale uvedena není.

  2. B) Stejně tak v dalších kapitolách dokumentací, kde by měl být uveden název komunikace, druh úpravy a její délka „B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru“ a „B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry“ o dopravních stavbách, či úpravách komunikací chybí jakékoliv údaje.

  3. C) Žádné ze tří vyjádření Stavebního úřadu se nevyjadřuje k dopravním stavbám. Tato vyjádření se týkají jen pozemků p. č.: 1111/11, 1000/2, 1000/7, 1000/9, 1000/10, 1000/11, 5564, 5767, 8612 a ploch:

    • Veřejná zeleň a prostranství: Zp (Parková zeleň),
    • Smíšená funkce centra: Cc (Celoměstské centrum), Cl (Centrum lokálního významu)

    Nejsou zde uvedeny žádné pozemky pod silnicí II/497, v úseku kde se má silnice upravovat, tj. p.č. 3539/23, 3539/1, 3539/22, ani zmíněny územním plánem definované plochy pro dopravu.

  4. D) Součástí přepracované dokumentace EIA je příloha č. 6.4 „Akustická studie 2. část, – hluk z výstavby“. Na tuto přílohu se zpracovatel dokumentací i autor posudku mnohokrát odvolávají, při vypořádávání připomínek účastníků řízení. Z obsahu přílohy je zřejmé, že se zabývá pouze výstavbou samotné budovy SOC, avšak neuvažuje a nemodeluje realizací dopravních staveb.

    • Na str. 10 je graficky znázorněna situace staveniště. Úpravy silnice II/497 zde ale nejsou zakresleny a ani by se do výřezu nevešly, protože úprava silnice II/497 začíná už na křižovatce se silnicí I/49, která je mimo formát zobrazené mapy.
    • Dále je na str. 11 uveden časový harmonogram výstavby, zde absentuje jakákoliv zmínka o úpravě silnic, či komunikací.
    • Následuje přehled stavebních strojů, kde absentují stavební stroje používané při úpravách komunikací.
  5. E) Součástí přepracované dokumentace EIA je také příloha č. 7.2 nazvaná „Období výstavby - rozptylová studie “. Z jejího obsahu je opět zřejmé, že se zabývá pouze výstavbou samotné budovy SOC, avšak neuvažuje a nemodeluje realizací dopravních staveb.

    • V textu přílohy č. 7.2 nejsou zmíněny žádné úpravy, ani rozšiřování silnic, záměr je na str. 3 popsán jako „stavba nového společenského a zábavního centra s podzemním dvoupodlažním parkovištěm pro osobní automobily“
    • Příloha č. 7.2 obsahuje přílohu č. 1, kde je červenou linkou vyznačeno staveniště SOC, i z tohoto velmi hrubého náčrtu je zřejmé, že hranice posuzovaného záměru se nacházejí mimo silnici II/497 a rozhodně neobsahují území od Zimního stadionu až ke křižovatce I/49, kde se má komunikace podle grafických částí rozšiřovat.
  6. F) V dokumentacích EIA (včetně příloh) absentuje jakýkoliv údaj o délce trvání, či období realizace stavebních prací na dopravních stavbách. Autor dokumentací EIA, ing. Vladimír Rimmel na veřejném projednávání nebyl schopen konkretizovat, kde lze tyto údaje v jeho práci najít.

Nezapočítáním škodlivých vlivů výstavby dopravního řešení došlo ke zkreslení výpočtů, resp. relevantních výstupů, jako je úroveň hluku, emisí a doba trvání obtěžujících činností. Zde je nutné připomenout, že vlivy se nebudou sčítat, ale spíše kumulovat s výstavbou samotné budovy SOC.

Z hlediska posouzení vlivu záměru na životní prostředí by mělo být zřejmé, jak dlouhou dobu bude výstavba záměru trvat a jaký bude časový rozvrh jednotlivých prací, to zejména kvůli jejich případnému kumulativnímu působení. V přepracované dokumentaci EIA se počítá s dobou výstavby 19 měsíců. Tento údaj je nedůvěryhodný, protože podle Kupní smlouvy, uzavřené mezi Městem Zlín a Graslon a.s. (viz. příloha tohoto vyjádření č. 2, str. 5) může výstavba SOC trvat až 4 roky. Tento rozpor také dokazuje, že investor nepřistupuje k procesu EIA poctivě.

V dokumentaci EIA absentuje popis zamýšlených dopravních staveb a činností spojených s jejich výstavbou, nebyla také pravdivě uvedena celková doba výstavby SOC, za takových okolností záměr nemohl být objektivně posouzen.

6. Nereálné předpoklady hlavních směrů dopravy

Zpracovatel posudku dopisem ze dne 5.9.2008 doporučil dokladovat návrh řešení omezení vjezdu do Mostní ulice směrem k vilové čtvrti, nebo posouzení vlivu na uvedené území navýšením dopravy SOC. Zpracovatel dokumentace EIA k tomu uvedl, že „Intenzity automobilové dopravy jsou předmětem Dopravně inženýrského posouzení dopravního napojení investičního záměru na ulici Březnická – aktualizace (DHV CR, spol. s.r.o., listopad 2008).“ V uvedené příloze se ale požadovaná problematika neřeší. Naopak, autor textu vychází z absurdního a neodůvodněného předpokladu, že Mostní ulice ve vilové části nebude nijak zasažena navýšením dopravy. Viz text na str. 12, v kapitole 5.1 „Směřování dopravy z/do centra SOC“ kde je uvedeno, že: „Příjezdy a odjezdy vozidel jsou uvažovány s 90% podílem příjezdů/odjezdů po Březnické ulici ze/do směru centrum (z toho cca 70% směr centrum a 30% směr Otrokovice), zbylých 10% příjezdů/odjezdů se uvažuje po Březnické ze/do směru Březnice. Je uvažován 13% podíl příjezdů od centra tzv. nákupů při cestě, vozidla dále pokračují ve směru na Březnici. Teoretický výpočet dále uvažuje, že 60% vozidel přijíždějících od centra využije vjezd z ulice U zimního stadionu, 30% vjede do areálu přímo vjezdem z Březnické.“

Tedy přestože jediný výjezd všech vozidel z budovy SOC ústí do Mostní ulice (která je dvousměrná), tak s rozdělením dopravy do obou možných směrů se nepočítá. Uvažováno je pouze s tím, že všechna auta budou přijíždět i odjíždět přes Březnickou ulici a nikoliv směrem západním po ulici Mostní, Vysoké, Kotěrově, či Topolové. Z toho vyvozujeme, že dokumentace EIA počítá s nereálným rozdělením hlavních směrů dopravy. Dopad zvýšeného provozu v obytné zástavbě by mohl být velmi citelný. Dopravní komunikace v těchto ulicích jsou málo kapacitní, tvoří atraktivní zkratku do západní části Zlína, motoristé se tudy vyhnou několika světelným křižovatkám na silnicích II/497 a I/49.

Tato otázka byla diskutována veřejným projednáváním, odpovědné osoby nebyly schopny na obhajobu rozporovaného předpokladu nic podstatného sdělit. To, že Mostní ulice nebyla zahrnuta do dopravního modelu, resp. že tato ulice není páteřní městskou komunikací, na které ŘSD provádí svá pětiletá sčítání dopravy, není podle našeho názoru žádným relevantním argumentem.

7. Nepřezkoumatelnost důkazu o potřebnosti záměru

V našich vyjádřeních k oběma dokumentacím EIA (v roce 2008 i v roce 2010), jsme rozporovali výstup z marketingového průzkum, který byl použit v kapitole B.I.5 jako důkaz potřebnosti záměru. Upozorňovali jsme, že z tohoto výstupu není zřejmá metodika průzkumu, že je výstup jen tendenčním výběrem některých údajů a že bylo zfalšováno jeho pojmosloví. Podařilo se nám získat část textu průzkumu, kterým jsme doložili nepoctivost jeho interpretace. Naše zpochybnění mohl zpracovatel dokumentací jednoduše vyvrátit zveřejněním celého marketingového průzkumu, ale neučinil tak. To podle našeho názoru potvrzuje, že nepracoval poctivě.

RNDr. Stanislav Novák náš spor s autorem dokumentací v posudku nijak relevantně nekomentoval a k potřebnosti výstavby nových prodejních ploch se výslovně odmítl vyjádřit, s odůvodněním, že prý je k tomu kompetentní samospráva (viz. str 192).

Domníváme se, že tímto jednal v rozporu s účelem zákona, protože v důležité sporné otázce rezignoval na zjištění stavu věci o němž by nebylo pochybností. RNDr. Stanislav Novák měl využít svou pravomoc danou ust. § 9 odst. 5 zákona a vyžádat si celý text sporného marketingového průzkumu a poté měl ověřit správnost jeho interpretace.

Jsme přesvědčeni, že stanovisko úřadu založené na pochybné dokumentaci a nekvalitním posudku nemůže naplnit účel zákona vyjádřený ust. § 1 odst. 3: „získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.“ Bez hodnověrného zdůvodnění potřeby záměru přece nelze objektivně tvrdit, že přispívá k udržitelnému rozvoji společnosti. Zdůvodnění potřeby záměru je povinností autora dokumentace EIA a ověření správnosti údajů, včetně použitých metod hodnocení je povinností zpracovatele posudku, RNDr. Stanislav Novák tuto povinnost ale nesplnil.

K tomu je třeba doplnit, že zůstal nenaplněn požadavek závěru zjišťovacího řízení „zdůvodnění potřebnosti záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb“.

Rovněž nesplněn zůstal požadavek obsažený v dopisu RNDr. Stanislava Nováka ze dne 5.9.2008, kde se uvádí pod bodem č. 51: „Objektivně dopracovat a doplnit zdůvodnění potřebnosti záměru včetně výstupu z analýzy maloobchodní sítě a analýzy služeb, včetně uvedení zdrojů“. Zde je také zřejmá názorová nekonzistence jmenovaného autora posudku.

8. Nedostatečnost protihlukových opatření

Přepracovaná dokumentace EIA dle tvrzení jejího autora (uvedeného v posudku na str. 175-176) navrhuje protihluková opatření uvedená v příloze č. 6.5. Namítáme, že protihluková opatření navržená přílohou č. 6.5 nezajišťují dodržení hygienických limitů z následujících důvodů:

  1. Dle tabulky výpočtů na str. 7-8 této přílohy již v roce 2012 bude překročen hygienický limit pro denní dobu u univerzity v ulici Mostní č.p. 5139 ve výšce 6 a 9 m a u budovy nemocnice na Tř. T. Bati č.p. 5135 ve výšce 6, 9, 12, a 15 m. V noční době bude překročen limit u rodinného domu v ulici U Zimního stadionu č.p. 1091 ve výšce 6 m, dále u budovy nemocnice na Tř. T. Bati č.p. 5135 ve výšce 3, 6, 9, 12, a 15 m.
  2. Dále namítáme, že zpracovatel přílohy opomněl dodržet obecnou zásadu, že nejistoty výpočtů musí jít k tíži žadatele. V našem případě je hodnota této nejistoty 2 dB (viz. str. 81 přepracované dokumentace EIA). Přičteme-li hodnotu odchylky k modelovaným hodnotám akustického tlaku, tak bude počet objektů, kde nelze garantovat dodržení limitů podstatně větší. Náš názor, že nejistota musí jít k tíži žadatele dokládáme přípisem MUDr. Michaela Víta, hlavního hygienika ČR, ze dne 23.7.2007 (viz. příloha č. 3).

9. Neřešený deficit parkovacích stání

Dokumentace EIA měla dle závěru zjišťovacího řízení řešit současný deficit parkovacích stání v lokalitě a také náhradu za likvidované parkoviště (tzn. 180 míst pro osobní automobily a 5 míst pro autobusy dle vyjádření dopravní policie ze dne 25.7.2007). Zpracovatel dokumentace EIA doložil výpočet parkovacích stání, kde deklaruje potřebu 450 parkovacích míst pro budovu SOC a 150 míst jako rezervu např. pro návštěvníky sportovních akcí. Záměr tedy neřeší současný deficit parkovacích stání, ale naopak jej ještě o 30 parkovacích míst pro osobní automobily a 5 míst pro autobusy prohlubuje.

10. Nejistý předpoklad rychlostní silnice R49 a pravobřežní komunikace

V našem vyjádření k přepracované dokumentaci EIA jsme upozornili, že dokumentace staví na nejistém předpokladu zlepšení dopravní situace v důsledku zprovoznění rychlostní silnice R49, nejpozději v roce 2022 a zprovoznění pravobřežní komunikace nejpozději v roce 2032. Realizace uvedených staveb však vůbec není jistá a dokumentace by měla počítat zejména s rizikovější možností, že nebudou vystavěny. Dokumentace EIA však nebyla vrácena k přepracování a zůstala zatížena nejistým předpokladem.

Na tento nedostatek jsme upozorňovali v našem vyjádření k přepracované dokumentaci EIA, autor posudku však na str. 173-174 tvrdí, že: „Je nezbytné počítat s určitými nejistotami, které zahrnují nová dopravní řešení (R49 a pravobřežní komunikaci) ... z podkladů poskytnutých ŘSD ČR resp. Statutárního města Zlína vyplývá, že ve výhledovém období budou obě stavby již realizovány. Z toho důvodu nebyla posuzována varianta neexistence R49 resp. pravobřežní komunikace ve výhledovém období“. Autor posudku tedy konstatuje nezbytnost kalkulace s uvedenou nejistotou, ale zároveň přiznává, že nebyla vzata v úvahu. Jeho argumentace působí zmateně, chápeme ji tak, že se patrně obává zloby uvedených institucí. Musíme ale trvat na tom, že posuzování EIA, které je založeno na nejistých předpokladech (iracionálním rozhodnutí o jediné možné budoucnosti), nemůže splnit smysl zákona, tedy získat objektivním odborný podklad pro vydání rozhodnutí. Nejistota musí jít k tíži žadatele.

11. Neřešená kapacita křižovatky T. Bati x Březnická, rozpor v podkladech

K oběma dokumentacím EIA byla vyhotovena Dopravně inženýrská posouzení dopravního napojení (dále jen Posouzení). První Posouzení je z října 2007, zpracované Atelierem DPK, s.r.o., druhé Posouzení z listopadu 2008, zpracované DHV CR, spol. s r.o.

Z prvního Posouzení z roku 2007 vyplývalo, že: Křižovatka Tomáše Bati x Březnická podle kapacitních výpočtů pro hypotetický rok 2007 v odpolední špičkové hodině běžného pracovního dne nevyhoví na levém odbočení z ulice Tomáše Bati od východu, kde je záporná kapacita (-7%). Podobně byla kapacita nevyhovující také pro rok 2027 (-25%). Dokumentace EIA z roku 2008 však tento kapacitní nedostatek nijak neřešila, na což jsme upozorňovali ve vyjádření k první dokumentaci, viz. náš požadavek č. 29, podobně se vyjádřila i Policie ČR dopisem ze dne 21.7.2008.

Přepracovaná dokumentace EIA problém nedostatečné kapacity křižovatky neřešila. Její Posouzení z roku 2008 znovu zkoumá dopravní zatížení křižovatek, ale dospívá k překvapivě odlišnému závěru, že výše uvedená křižovatka v letech 2010, 2012, 2023 a 2032 kapacitně vyhoví a to navíc i při souběžném pořádání akcí v okolních objektech, což nebylo u předchozího posouzení uvažováno.

Logicky bychom očekávali, že dopravní zátěž se připočtením vlivu pořádaných akcí zvýší, došlo však naopak k jejímu výslednému snížení a to dokonce i letech 2010 a 2012, kdy nebyl předpokládán vliv plánované rychlostní silnice R49 a pravobřežní komunikace. V dokumentaci však nikde není vysvětleno, jak mohlo k tak rozdílnému výsledku dojít a čím byl způsoben.

Na tento rozpor jsme upozorňovali v našem vyjádření k přepracované dokumentaci EIA, autor posudku se s ním však věcně nevypořádal.

12. Neposouzení vlivu záměru na funkci MHD

Záměr SOC likviduje rozlehlé odstavné plochy pro 14 vozidel MHD, sociální zařízení řidičů a točnu MHD, kterou využívá 5 autobusových a 3 trolejbusové linky. Dle závěru zjišťovacího řízení by v dokumentaci EIA měla být rozpracována kapitola řešící „přeložku točny MHD a vliv záměru na funkci MHD ve Zlíně“. Protože žádná ze dvou dokumentací EIA uvedenou problematiku neřeší, žádali jsme v našem posledním vyjádření k přepracované dokumentaci EIA její vrácení a dopracování. Krajský úřad dokumentaci ale nevrátil, a autor posudku RNDr. Stanislav Novák při vypořádání naší připomínky uvedl, že „způsob řešení dopravy je věcí jiných správních povolení“ viz. str 182 posudku. S tím nemůžeme souhlasit, neboť fungování MHD je důležitým předpokladem udržitelného rozvoje a zde navíc bylo zpracování tématu výslovně uloženo Krajským úřadem v závěru zjišťovacího řízení.

13. Neposouzení vlivu likvidace výkopových zemin

Přestože realizace záměru vyžaduje uložení velkého množství výkopových zemin, dokumentace EIA se odpovědně nezabývají likvidací tohoto odpadu. Pozemky navržené k uložení zemin u „varianty“ 2008 nejsou známy, u „varianty“ 2010 pak nedosahují potřebné plošné kapacity a nejsou k tomuto způsobu využití ani určeny.

Jelikož tento odpad nemá být trvale uložen na skládce, ale dočasně deponován, měl být v rámci procesu EIA vyhodnoceny vlivy tohoto uložení (zejména vlivy na biotu, možnou expanzi nepůvodních invazivních druhů rostlin a odtokové poměry), mělo by být také zdůvodněno, proč jsou zeminy ukládány na pozemky v ZPF, tj. zda neexistují jiné vhodnější plochy, které jsou již ze ze ZPF vyjmuty.

Odbor životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína ve svém stanovisku ze dne 16.4.2010 upozorňuje, že průměrná mocnost uložených zemin na pozemcích vytipovaných v rámci dokumentace EIA je nadměrná (cca 10 m); po odečtení objemu zemin, které budou uloženy na lokalitě U Majáku (cca 15 % z celkového množství) lze dojít k závěru, že při maximálním využití pozemků (tj. těch, které jsou definovány v posudku EIA) v k.ú. Tečovice bude výška zemin 7,1 m (již od hrany pozemků), což se zcela rozchází z tvrzením zpracovatele posudku, že na zmiňovaných pozemcích v k.ú Tečovice budou zeminy uloženy ve čtyřech figurách o max. výšce 6-7 m. Je zřejmé, že údaje uváděné zpracovatelem posudku jsou nepravdivé.

Procesu EIA vytýkáme, že se vůbec nezabýval územím, které je dotčeno skládkami. Vyhodnocení vlivů je o to naléhavější, jelikož společnost IMOS group s.r.o. nebyla schopná uvést, kdy a jak bude s uloženými zeminami nakládat, je zde tedy vysoké riziko nezákonného ukládání (viz příloha č. 10.2 přepracované dokumentace EIA). Zde by měly odpovědné osoby zvláště pečlivě postupovat, protože investor už jednou lhal, když uváděl, že uzavřel písemnou dohodu s ŘSD o uložení zemin. Doložili jsme pak (vyjádřením ze dne 6.8.2008), že žádná taková dohoda neexistuje.

14. Nesoulad záměru s územním plánem

Jsme si vědomi, že zákonná úprava procesu EIA otázku souladu záměru s územním plánem příliš podrobně neřeší, ukládá oznamovateli pouze předložit vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. V tomto smyslu oznamovatel zákonu patrně vyhověl. Považujeme však za nutné upozornit, že stavební úřad se evidentně mýlí, když považuje záměr za souladný s územním plánem. Toto nepravdivé hodnocení může pro investora znamenat v územním řízení vážné komplikace.

Území dotčené budovou SOC se nachází největším dílem na plochách označených jako Smíšená funkce centra, dále také významnou částí na plochách označených jako Občanské vybavení (p. č. 1000/15). Pro smíšenou funkci centra však budova SOC nesplňuje předpoklad vyváženosti bydlení a podnikatelských aktivit a záměr také nevyhovuje dikci regulativů: „u nové zástavby v případě realizace polyfunkčního objektu je nutno minimálně jedno podlaží věnovat bydlení“, protože v budově SOC má být pouze jeden byt pro vedení, nebo majitele (viz. str. 181 posudku).

U obou typů ploch je maximální podmínečně přípustná velikost maloobchodních zařízení podstatně menší (do 1 300 m² resp. do 800 m²), než celková velikost prodejních ploch (30 996 m²). Oznamovatel rozlehlou prodejní plochu budovy SOC rozdělil na velké množství menších obchodů o max. velikosti do 1 300 m², které již limitu pro Smíšenou funkci centra zdánlivě vyhoví, nevyhoví ale patrně Občanskému vybavení (do 800 m²). Domníváme se, že takový postup administrativního kouskování je nepřípustný, jelikož pro čistě podnikatelské objekty s největšími prodejními plochami definuje územní plán samostatnou kategorii Komerční aktivity. Nesprávný výklad regulativ je zapotřebí vnímat jako obcházení smyslu územního plánu a stavebního zákona.

Záměr je dále v rozporu se Soutěžními podmínkami investorské soutěže na zástavbu v lokalitě pod Sportovní halou, schválené usnesením zastupitelstva města Zlína č. XXIV/23Z/2001 dne 8.11.2001 (viz. příloha č. 4). Nesoulad záměru s touto směrnou částí územního plánu spočívá v překročení koeficientu zastavění, nedostatečném počtu parkovacích stání, v likvidaci aleje okolo Březnické ulice a v nevyhlášení architektonické soutěže.

Záměr je dále v rozporu s podmínkami prodeje pozemků ze dne 14.1.2006, nedostatečným počtem parkovacích stání (viz. příloha č. 5).

Ing. Arch. František Dohnal a Miroslav Mach
za Občanské sdružení Klidná Březnická

Přílohy:

  1. Vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Kroměříži ze dne 30. 6. 2010, č. j. NPU-373/1707/2010. (pdf 290 kB)
  2. Kupní smlouva uzavřená mezi Statutárním městem Zlína a GRASLON a.s., ze dne 20.12.2007 (tif 1 401 kB)
  3. Přípis MUDr. Michaela Víta, hlavního hygienika ČR, ze dne 23.7.2007 (pdf 863 kB)
  4. Soutěžní podmínky investorské soutěže na zástavbu v lokalitě pod Sportovní halou, schválené usnesením zastupitelstva města Zlína č. XXIV/23Z/2001 ze dne 8.11.2001 (pdf 1 026 kB)
  5. Záměr na prodej, nájem, výpůjčku pozemků ze dne 14.1.2006 (pdf 231 kB)